Dobří andělé jej vzkřísili a přivedli na výsluní

Jednou či dvakrát jsme mluvili o třešničce na dortu, jak hned každý zbystří, když je o ní řeč. Řeč byla právě o havířském průvodu, který sám o sobě je třešničkou na dortu.

Je to úvaha možná zapeklitá, ale když malí havíři vyjdou do ulic Jihlavy, tisíce diváků a nadšených obdivovatelů mají ještě dlouho potom před očima průvod, který s noblesou, ba  i s malinkou pompou prochází městem v barevné kráse nevídaných kostýmů. Ty oblékají do scénáře jedinečné a slavné minulosti města dětské tvářičky pochodujících havířků a diváci sledují unikátní živý obraz. Jakoby praví havíři z časů stříbrné Jihlavy procházeli městem. Však také fotografové se mohou ufotit, aby z tisíců snímků vybrali pět šest pro média, na výstavu a pro potěšení sobě i blízkým.  

V úvodu jsme představili třešničku na dortu. Něco skvělého, co patří k Jihlavě a nemá obdoby nikde v českých ani moravských zemích. Ba možná nikde ve světě. Ano, dvě z předcházejících kapitol jsme zasvětili havířským průvodům, jež byly a jsou od konce 18. století k vidění pouze v největším městě Vysočiny a výjimečně v zahraničí.

Havířskému průvodu se dnes v současné Jihlavě daří, líbí se, má chuť do života i peníze na výdaje a dost havířků z masa a kostí, kteří mu každé dva roky v rodném městě vdechnou život. a pak se v centru Jihlavy odvíjí skvělá podívaná. 

„Byla to krása,“ společně si notují Jihlavané, kdykoli si na přitažlivou a dobře vymyšlenou podívanou vzpomenou.

V Jihlavě to dvě staletí chodí tak, že havířské průvody jsou obrazem doby. v plném lesku si havíři vykračovali s noblesou tehdy, když Jihlavané měli plné měšce  a vedlo se jim dobře. Byly roky, kdy peněz nebylo nazbyt. Průvody přesto provázely nadšené davy obdivovatelů, neboť havíři lidem připomínali dobré časy, kdy Jihlava byla stříbrná, bohatá a slavná.

Nadešly ovšem i časy bídné, kdy nebylo peněz. Došlo dokonce i k tomu, že malí havířci v historických kostýmech jako by se krčili pod bičem rudého bratra z východu, o němž si po válce nikdo netroufl říci, kdy s čím přijde a koho povýší či zahubí.  

Jak jsme již zmínili, sláva jihlavského havířského průvodu ztrácela třpyt už za 2. světové války. Za protektorátu procházel poslední havířský průvod Jihlavou v červnu roku 1944, tenkrát ještě se 160 postavami. Po osvobození v květnu 1945 v německé Postupimi nařídili představitelé vítězných mocností odsun německého obyvatelstva z Maďarska, Polska a Československa.

Pro Jihlavu to znamenalo, že 16 tisíc jihlavských Němců muselo do konce roku 1946 opustit domovy. Nad budoucností havířských průvodů s kořeny, sahajícími až k letopočtu 1799, se začala stahovat černá mračna. Jinak tomu ani být nemohlo, neboť na životě a tradici průvodů se podíleli obrovskou měrou právě jihlavští Němci a ti byli najednou pryč.

Po puči v únoru 1948 si komunisté na havířský průvod ani nevzpomněli, tím méně že by se jej snažili vzkřísit či obnovovat církevní tradice. To ovšem bylo lidem, kteří se shlíželi v historii Jihlavy a bez úcty k tradicím si svůj život nedovedli představit, trnem v oku.

Jak vyzrát na komunisty, vymyslel tehdejší správce městského muzea Arnošt Kába. s podobně smýšlejícími Jihlavany připravili a komunistické správě města předložili v roce 1949 návrh oslav 700. výročí slavného jihlavského městského a horního práva a dalších akcí.

Mezi nimi byly i krajské dožínky, družstevní den a v neposlední řadě oslava tehdejšího Dne horníků. Komunisté se kupodivu nepostavili proti, plány přijali a oslavy na několika scénách přivítaly tisíce nadšených diváků. Lidé se těšili,bavili a radovali vespolek, neboť od konce války bylo zábavných akcí pro veřejnost jako šafránu a když, tak v režii komunistické strany.

Jenže komunisté se postavili na zadní v otázkách kolem křesťanské víry. Pořadatelé museli havířský průvod zbavit církevních tradic a udělali to vskutku důkladně. Zaměnili například červnový svátek sv. Jana Křtitele za zářijový Den horníků. Ten tehdejším mocipánům nejlíp připodobňoval středověké kutání stříbra v dolech.

„A tak v neděli 11. září 1949 v 9.30 se sešlo před čestnou tribunou, postavenou na horní části Masarykova náměstí před „Kreclem“, několik tisíc návštěvníků, aby byli svědky zahájení oslav 700. výročí povýšení osady Jihlava na horní město. v podání herců Horáckého divadla královský komoří předal zástupcům města privilegia. Za troubení fanfár vystupovali z podzemí vedle Morového sloupu havíři. z „horního soudu“, dnes restaurace Sklípek, vystupovali soudci a přísežní, ze starobylé radnice sám purkmistr a patriciové. Předáním listin končila první scéna, pak následovaly další,“ připomněl rok 1949 jihlavský historik Zdeněk Jaroš.

„Odpoledne po motocyklových závodech se konečně zformoval opět na Masarykově náměstí hornický průvod. Celkem 148 chlapců vyrazilo k Jánskému kostelíku za doprovodu hornické kapely z Oslavan v tehdejších slavnostních uniformách. Veřejnost měla o průvod veliký zájem, avšak úřady byly jiného názoru. Tak se stalo, že se kroje opět uložily do košů a beden a na téměř celé desetiletí zmizely v muzejním depozitáři,“ doplnil historik Zdeněk Jaroš.

Jihlavané opět jako za války průvod vnímali jako symbol slávy a rozkvětu města a mnozí v něm viděli blýskání na lepší časy. Režim ovšem optimismus hned v zárodku tlumil.  Proti němu se postavili obětaví, pro věc zapálení nadšenci, kteří se postarali o to, jak obelstít komunisty.

Právě díky Arnoštu Kábovi a dalším nadšencům Jihlavané vítali v ulicích města s radostí havířské průvody vždy v září jako součást jihlavské lidové slavnosti v letech 1957, 1958, 1959, 1960, 1961 a 1967.

Hodně o havířských průvodech ví duchovní otec dnes kultovních Prázdnin v Telči a novodobého Havířského průvodu Milan Kolář.  

„Fakt, že už po první válce byl založen Spolek pro záchranu havířského průvodu potvrzuje, že průvody to neměly snadné. Je mi smutno z toho, že průvody zneužíval režim k propagandě za fašismu i za komunismu. Havířské, nebo  tehdy hornické průvody, byly atraktivní součástí budovatelských dožínek nebo kulisa náboru hornických učňů do dolů či nějaké aktivity komunistického vedení města. v zahraničí na to reagovali jihlavští Němci a následek na sebe nenechal dlouho čekat, Státní bezpečnost průvody zakázala,“ přiblížil Milan Kolář.

Připomeňme krátce, že před stoletím svoje havířky vypiplal Jihlavan Johannes Haupt (1849 – 1928), jehož odborná veřejnost přijala jako zakladatele tradice havířských průvodů.

Hauptovi, excelentnímu fotografovi s uměleckou duší,  se ani nesnilo o tom, že by slavný havířský průvod mohl někdy trpět na úbytě. Přesto se tak stalo a jihlavští komunisté jej uspali na 32 let.

Milan Kolář k tomu poznamenal: „Naštěstí od roku 1952 byl průvod připomínán v Německu na setkáních jihlavských Němců. Ti si postupně pořídili na 60 replik kostýmů jihlavského průvodu a na jejich setkáních si kostýmy oblékaly jejich děti a vnoučata. Měli jsme tedy na co navázat a kam jít pro radu. Naše snaha měla tehdy velikou oporu v tom, že v Německu jihlavská tradice žila a v Jihlavě samotné zanikla.“

Novodobou tradici vzkřísil havířský průvod v roce 1999. Rok 2001 mu otevřel brány do zahraničí. v květnu toho roku jihlavští havířci kráčeli ulicemi holandského Purmerendu a v červnu v rakouském Waldkirchenu. 24. a 25. června 2001 průvod procházel před zástupy nadšených diváků Jihlavou. Tehdy se jej účastnilo 160 dětí. Některé oblékly zbrusu nové historické kroje.

 „My jsme v novodobé tradici od roku 1999 udělali deset průvodů s velkým zájmem publika a sklidili spoustu kladných ohlasů. Tvrdím, že se jihlavskému havířskému průvodu nikdy tak dobře nevedlo jako dnes. Skoro všechny kostýmy jsme ušili znovu. Ty původní jsou odborně uložené v muzeu Vysočiny, mají 120 let. Máme také nový praporec, repliku původní korouhve. Sklízíme ovace na setkáních hornických měst. v roce 2009 jsme s velkým úspěchem setkání pořádali v Jihlavě,“ řekl za občanské sdružení Jihlavský havířský průvod Milan Kolář.

Jihlavský havířský průvod doputoval staletími až k dnešku a všechno nasvědčuje tomu, že havíři si vykračují po dobré cestě.


Ohlasy

Zdravíme a přejeme krásný den, chtěla bych aspoň touto cestou poděkovat za celé Havíření. Byl to zážitek nejen pro ty naše dětičky, ale i pro nás. Smekám před všemi, kteří se na tom podílejí a vážně moc dík. Bylo to opět krásné, ceníme si Vaší práce! Mějte pohodové léto a ZDAŘ BŮH! :-) Těšíme se na příště! :-) s pozdravem Markéta Zápotočná a celá Ježkovic rodina - Emmička Ježková - pomocníček :-)

Ještě jednou bych Vám za dceru Gabču Penfold chtěla moc a moc poděkovat za krásných 14 dní. Doufám, že se máte hezky a příští rok se ve zdraví, pokud ne dříve, znovu společně uvidíme. Mějte se moc krásně s přátelským pozdravem Lada Havlíčková

My děkujem za krásný tábor, spoustu nezapomenutelných  zážitků pro naše děti, které se už teď těší na příští rok...
Krásné dny s pozdravem Klára Hodáčová

I já bych Vám i celému organizačnímu týmu chtěla velmi, velmi  poděkovat za skvělou organizaci tábora. Adam byl letošní rok nováčkem a proto jsme zcela netušili do čeho jde. Byl nadmíru spokojený. Určitě to bylo obohacení jeho užívání letních prázdnin. Tábor v Rohozné jsme navštívili úplně poprvé a překvapilo nás, o jak malebné místo jde. Žádný gigantický tábor, pěkné prostředí a hlavně velmi milí lidé, ochotní se 14 dní plně věnovat dětem, aby si z tábora odvezli plno nevšedních zážitků. Ještě jednou velice děkuji a už nyní se těšíme na příští rok. Jana Policarová

 Ahojky i tobě velký dík, protože bez tebe by se ti úžasní lidičky vůbec nepotkali. Atmosféra byla super, ale to je konec konců pokaždé, protože s tou naší bandou to ani jinak nejde. Užijte si krásný zbytek babího léta a budu se těšit na další setkání s vámi všemi. Mirka  😊

Děkujeme za pěkný Havířský průvod 2016 a možnost, že se jej opět mohli zúčastnit i naše děti. Se srdečným pozdravem, Herzánová

Děkujeme za krásný víkend. Bylo to úžasné!!! Vašíčkovi

Děkuji Vám moc všem... Ladis Jonák

Bylo to moc prima!!! Renata

Jinak jsem prošla foto výstavu na havíření - děti jsou tam krásně zachyceny a bylo mi líto, že jsem tam nemohla být- podstatné je, že to bylo prý moc pěkné. Hezké léto Ljubica

Ahoj Medvěde, chtěli bychom zpětně poděkovat za Havíření v Jihlavě. Průvod i doprovodný program, zkrátka všechno bylo moc hezké a užili jsme si to! Kůstkovi

Moc děkujeme Vám a všem spolupracovníkům za Havíření 2015. Náš syn byl v denní směně a bylo to moc pěkné. Ještě jednou děkujeme, za vše, co pro Jihlavu děláte. Hrdličkovi

Bylo to úžasné a moc se to povedlo.... :-) Jana Nedomová

Lenka showed me some pix of the parade today. a shame i missed you in Jihlava! Stefanie Sack

Velkou pochvalu si zaslouží organizátoři letošního Havíření. Tato tradice, kterou zavedl pan radní Kolář, krásně reprezentuje město Jihlava. Rád bych vyzdvihl doprovodný program, kdy největší úspěch sklidila kapela z Jedličkova ústavu The Tap Tap. Tato kapela je skvělá, dokázala oživit jihlavské publikum a naladit ho na skvělou vlnu. Sám toto hodnotím velmi kladně a zapojení takto znevýhodněných lidí mi přijde úžasné. Ukázali nám, že i s handicapem se dá život užívat, a že naše všední starosti jsou občas to nejmenší, oproti jejich. v tu chvíli Jihlava žila jenom Havířením. Nelze tedy říci, že město Jihlava je nekulturní. Takže stručně, děkuji. Aleš Urban